Whistleblowing – co to je a jaké jsou nové povinnosti pro zaměstnavatele

V posledních letech se pojem whistleblowing stále častěji objevuje v právních předpisech i veřejných debatách. V roce 2023 vstoupil v České republice v platnost zákon č. 171/2023 Sb., zákon o ochraně oznamovatelů, který reaguje na evropskou whistleblowing směrnici (Směrnice EU 2019/1937). Tento zákon klade nové požadavky nejen na veřejné instituce, ale také na širokou škálu zaměstnavatelů v soukromém sektoru.

Cílem tohoto článku je přehledně vysvětlit, co je to whistleblowing, jaké je jeho právní zakotvení v České republice, jaké jsou povinnosti pro zaměstnavatele v roce 2025, a proč je důležité být na tyto změny připraven. Pokud vás tedy zajímá whistleblowing – od kdy platí, jaké povinnosti z něj vyplývají, a jak se jich týká právě vaše organizace, čtěte dál.

Slovo „whistleblowing“ pochází z anglického „to blow the whistle“ – doslova „písknout na píšťalku“, což odkazuje na upozornění na nekalé jednání, podobně jako když rozhodčí přeruší hru kvůli faulu. V přeneseném významu se tím rozumí oznámení protiprávního nebo neetického chování, které se odehrává uvnitř organizace – ať už jde o firmu, úřad nebo jinou instituci.

V češtině se pro tento pojem často používá výraz „oznamovatel“ nebo „informátor“, v právním jazyce pak „chráněný oznamovatel“. Whistleblowing hraje klíčovou roli v boji proti korupci, zneužívání pravomoci, porušování zákonů, ohrožení veřejného zdraví nebo životního prostředí.

Oznamovatel může například upozornit na:

• korupční jednání ve veřejné správě nebo firmě,
• podvody při účetnictví nebo čerpání dotací,
• zneužívání osobních údajů,
• diskriminaci nebo šikanu na pracovišti,
• nelegální nakládání s odpady,
• ohrožení bezpečnosti produktů nebo služeb.

Důležité je, že whistleblower obvykle není vnější pozorovatel, ale zaměstnanec, dodavatel, stážista či jiná osoba, která má k informacím přístup díky své pracovní pozici.

Whistleblowing umožňuje včasné odhalení nezákonného jednání, které by jinak mohlo zůstat skryté. Díky oznamovatelům se daří předcházet finančním ztrátám, ochraňovat veřejné zdroje, zlepšovat pracovní prostředí a budovat důvěru v organizace. Aby však lidé měli odvahu k oznámení, je nezbytné, aby byli právně chráněni před odvetou ze strany zaměstnavatele – právě to je hlavním cílem zákona o ochraně oznamovatelů.

Až do roku 2023 v České republice chyběla ucelená právní úprava, která by systematicky chránila osoby upozorňující na nezákonné jednání. To se změnilo přijetím zákona č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, který vstoupil v účinnost dne 1. srpna 2023. Zákon implementuje požadavky evropské whistleblowing směrnice (Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937).

Tento zákon stanovuje rámec pro přijímání oznámení, ochranu oznamovatelů a povinnosti zaměstnavatelů při vytváření tzv. vnitřního oznamovacího systému. V roce 2025 dochází k dalšímu rozšíření povinností – zejména u zaměstnavatelů s menším počtem zaměstnanců nebo v určitých odvětvích.

Ochranu podle zákona získává ten, kdo oznámí možné protiprávní jednání, které:

• má znaky trestného činu nebo přestupku,
• porušuje právní předpisy z oblastí, jako jsou veřejné zakázky, finanční zájmy EU, ochrana spotřebitele, ochrana životního prostředí, atd.,
• a oznámí jej prostřednictvím k tomu určených kanálů (vnitřní nebo vnější oznamovací systém, případně zveřejněním za specifických podmínek).

Ochrana se vztahuje nejen na zaměstnance, ale i na stážisty, uchazeče o zaměstnání, dodavatele, bývalé pracovníky a další osoby, které mají nebo měly k informacím přístup.

Ministerstvo spravedlnosti ČR hraje klíčovou roli v rámci státního dozoru nad dodržováním pravidel whistleblowingu. Má na starosti:

• vedení centrálního vnějšího oznamovacího systému,
• přijímání oznámení v případech, kdy oznamovatel nechce využít vnitřní kanál,
• dohled nad tím, že zaměstnavatelé plní své zákonné povinnosti,
• poskytování metodické pomoci a informací veřejnosti.

Ministerstvo spravedlnosti zároveň provozuje elektronický systém, prostřednictvím něhož lze oznámení bezpečně podat i anonymně.

Zákon č. 171/2023 Sb., označovaný jednoduše jako zákon o ochraně oznamovatelů, upravuje podmínky, za kterých jsou osoby upozorňující na protiprávní jednání chráněny před možnou odvetou. Cílem zákona je vytvořit důvěryhodné a bezpečné prostředí pro oznamování, které napomáhá včasnému odhalení a řešení problémů uvnitř organizací.

Zákon vychází z tzv. whistleblowing směrnice – přesněji ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937, která stanovila povinnost členským státům zajistit:

• bezpečné kanály pro podávání oznámení,
• ochranu identity oznamovatelů,
• zákaz jakékoli odvety (např. výpověď, šikana, přeložení, snížení mzdy),
• účinné vyšetření oznámených případů,
• přístup k informacím o právech oznamovatelů.

Český zákon tuto směrnici přejímá a doplňuje o specifika vycházející z národní legislativy a potřeb praxe.

Zákon ukládá zaměstnavatelům a dalším subjektům několik klíčových povinností:

• Zřízení vnitřního oznamovacího systému – musí být bezpečný, důvěrný a snadno přístupný.
• Jmenování příslušné osoby – fyzická osoba (interní nebo externí), která přijímá oznámení a zajišťuje komunikaci s oznamovatelem.
• Vedení záznamů o oznámeních – přehled o tom, kdy a jak byla oznámení řešena.
• Ochrana identity oznamovatele – jakékoli vyzrazení informací je porušením zákona.
• Zákaz odvety – zaměstnavatel nesmí podniknout žádné kroky, které by oznamovatele poškodily.

Tato pravidla se týkají nejen veřejného sektoru, ale také soukromých firem, pokud splňují určité podmínky (např. počet zaměstnanců).

Zákon o ochraně oznamovatelů (č. 171/2023 Sb.) obsahuje nejen pravidla a povinnosti pro zaměstnavatele, ale i konkrétní sankce za jejich porušení. Orgánem, který kontroluje dodržování zákona, je především Ministerstvo spravedlnosti, případně inspektoráty práce.

Pokud zaměstnavatel, který má dle zákona povinnost, nezřídí vnitřní oznamovací systém, může mu být uložena pokuta až 1 000 000 Kč.

Tato sankce platí pro případy, kdy zaměstnavatel opomene základní zákonné povinnosti (např. vůbec nezavede systém, nejmenuje příslušnou osobu nebo neinformuje zaměstnance).

Zcela zásadní oblastí zákona je ochrana oznamovatele před jakýmikoli odvetami. Pokud zaměstnavatel např.:

• vyzradí identitu oznamovatele,
• propustí ho, přeřadí na jinou pozici nebo jinak poškodí,
• odmítne pracovní smlouvu kvůli oznámení,

dopouští se protiprávního jednání, které může vést nejen k pokutě až 1 000 000 Kč ale i k soudnímu sporu o náhradu škody nebo neplatnosti výpovědi.

Příslušná osoba, která má na starost zpracování oznámení, musí dodržovat zákonné lhůty, postupy a mlčenlivost. Pokud selže, může být postihnuta disciplinárně, případně i trestněprávně, pokud by např. došlo k úniku citlivých informací nebo maření vyšetřování.

• Nevyrozumění oznamovatele o výsledku posouzení oznámení ve stanovené lhůtě - pokuta až 20 000 Kč
• Odepření přijetí oznámení či neposouzení oznámení - pokuta až 50 000 Kč
• Poskytnutí informace, která by mohla zmařit nebo ohrozit účel podávání oznámení, či informace, o totožnosti oznamovatele nebo osoby bez jejich písemného souhlasu - pokuta až 50 000 Kč, v případě úmyslného spáchání až 100 000 Kč

Zavedení pravidel pro whistleblowing už není otázkou dobré vůle nebo moderního přístupu k firemní kultuře ale stává se zákonnou povinností pro všechny zaměstnavatele s 50 a více zaměstnanci. Nejde přitom jen o splnění formálních požadavků, ale o vybudování bezpečného a důvěryhodného prostředí, kde se lidé nebojí upozornit na protiprávní či neetické jednání.

• Zkontrolujte počet zaměstnanců – pokud jich máte 50 a více, spadáte pod zákonnou povinnost.
• Zaveďte vnitřní oznamovací systém – může být interní nebo externě spravovaný.
• Určete příslušnou osobu – odpovědnou za příjem a vyřizování oznámení.
• Informujte zaměstnance – jasně, přehledně a v souladu se zákonem.
• Dodržujte lhůty a vést evidenci – s ohledem na GDPR a mlčenlivost.

Chcete systém pro podávání oznámení, který bude v souladu s Evropskou směrnicí i zákonem o ochraně oznamovatelů? Nabízíme jednoduché řešení problematiky whistleblowingu.